Fallout LARP 2017 – report 3/4

Ráno, 4:51
Před hlavním stanem, kde mají zasvěcenci řádu ubikace a velitel kanclíček se řadila jednotka složená z rytířů, průzkumníků a jednoho písaře. Důvodem, proč tak činili v tuto nekřesťanskou ranní hodinu byla návštěva zábavního parku zvaného vault 123.
Všichni už se těšili až se svězou na horské dráze, ochutnají cukrovou vatu a vystřelí si oko na střelnici. Teda alespoň tak svou misi někteří popisovali.
Realita byla samozřejmě jiná. Mnohem temnější, surovější a bez cukrové vaty.
Když byla jednotka seřazena a vyzbrojena, vylezl z hlavního východu paladin. Postavil se před vojáky a začal s briefingem.
,,Ano, je mi jasný, že bysme všichni ještě nejraději spali, teda kromě těch co maj noční stráž v kukani. Jenže máme důležitý úkol. Vault 123 byl v roce 2213 zničen, ale některé informace tvrdí, že zničení postihlo jen část vaultu, takže je taky možné, že tam najdeme nějaký průchod do dalších – nezničených – prostor.“
V mužstvu nastal šum, který paladin ukončil rezolutním velitelským gestem.
,,Nemáme moc času. Teď poslouchejte. Tato ranní mise má ještě jeden důvod. Půjdou s náma nějací civilové z okolí a Goodwaters. Nechci aby nás někdo blejskl, jak si to společně štrádujem k vaultu 123, protože pak bych musel na veliteství hodně dlouho vysvětlovat proč na mise taháme civiliy, i když je to přísně zakázáno.“
,,Povolené ztráty mimo řád?“ ozvalo se z jednotky
,,Tak trochu, ale primárně jdou s námi, protože nám za a) poskytnou krytí a za b) mají mezi sebou člověka, který tvrdí, že se uvnitř umí orientovat, takže sem ho požádal, aby šel s námi, ale chtěl u sebe mít svoje lidi. Tak si všichni dejte hubu na zámek. Doufám, že si teď rozumíme. Nechci, aby se o týhle misi někdo dozvěděl, protože pak by to některý z nás mohlo stát pozici.“
Briefing trval ještě pár minut a pak se celá jednotka sbalila a vydala se na místo setkání po rouškou ranní tmy.

Vault 123 (1. patro), 5:38
Jednotka složená z šesti zasvěcenců řádu a dalšími pěti civilisty se ponořila do temnoty chodeb. Ve vzduchu byl cítit unikající plyn, což značně znervózňovalo veškeré osazenstvo výpravy. Jeden výstřel a celý to mohlo vyletět do vzduchu. V tom se ozval mechanický ženský hlas řídícího počítače vaultu. Patrně měl ještě zachovalou desku, takže zaznamenal přítomnost živých tvorů.
Komunikace s počítačem jménem Elisabeth byla pro písaře poměrně složitá, jelikož se na obvodech a čipech podepsal zub času, takže některé věty byly nesouvislé a mnohdy i nesrozumitelné. Jediné, co se opravdu povedlo bylo přesvědčit počítač aby nahromaděný plyn vyvětral.
Zanedlouho se z ventilace vyvalily mračna hustého dýmu, který zaplnil všechny chodby, takže nikdo neviděl na krok i přes to, že rytíři měli poměrně silné lampy na helmách.
Kromě pár funkčních terminálů, zabalených zásob a husté mlhy nacházela výprava ještě zbytky těl dřívějších obyvatel.
,,Koukněte se veliteli, muž z Indie. Naše přístroje hlásí, že se chystal jíst jehněčí vindaloo, ale nečekaně ho zastihla smrt v podobě výbuchu hlavního generátoru.“
Pak písař oskenoval další mrtvolu ,,A u tohoto mi zase přístroj hlásí, že nadměrně konzumoval kafe. V jeho žaludku se objevují abnormálně vysoké hodnoty kofeinu.“
,,Nemáš spíš nějaké užitečnější informace, písaři?“ zeptal se paladin zasvěcence.
,,Rád bych veliteli, ale na to musíme získat přístup do některého terminálu.“
Během průzkumu zavřel hlavní počítač centrální východ a zdůvodnil to rizikem úniku nebezpečného plynu (toho z ventilace), takže výprava musela najít způsob, jak se dostat ven a ještě vault důkladně prozkoumat. V jednom z terminálů byl nalezen datový klíč, který ale měl ještě dvě další části. Ty se povedlo najít v dalších místnostech.
,,Tahle laborka je poslední na tomto patře. Pak se tu nachází už jen zával. Hmm, veliteli? Něco tu mám.“
,,Ten zával?“
,,Ano pane, podle informací z přístrojů struktura úlomků a materiál ze kterého se skládá suť se nikde jinde ve vaultu nevyskytuje, takže je možné, že zával vytvořil někdo až po zničení hlavního generátoru v roce 2213.“
Paladin si utáhl řemínek na helmě, aby mu tolik neplandala a opáčil písařovi ,,To tedy znamená, že za závalem ještě něco je?“
,,Nepochybně pane, naše geolokátory hlásí, že se dále nachází další prostory. Bohužel ale aktuálně nedisponujeme technikou, která by dokázala zával odklidit.“
Ještě chvíli se výprava zdržovala v prostorách laboratoře, kde se prováděly experimentální pokusy s bojovou technikou.
V jedné z kójí byl dokonce nalezen i prototyp nějakého robota.
Assaultron byl uzamčen v něčem co připomínalo energozbroj X-01. Bylo ale divné, že tento bojový předválečný stroj, který byl sám o sobě dobře pancéřován ještě někdo potřeboval oblékat do zbroje. Patrně pro ještě větší výdrž. Skutečné důvody už asi nikdo nezjistí.
Snad to byla souhra nečekaných událostí, možná za to může hlavní počítač nebo nerozumná manipulace s řídícím terminálem v laborce, ale po nějaké době se kóje otevřela a assaultron vylezl ven. Jakmile se tak stalo, začalo to na něm všechno blikat červeně. Zaútočil v mžiku oka a pár členů výpravy poranil. Kdyby nebyli přítomni členové řádu, patrně by už bylo po výpravě. Opět ale na scénu přiklusal osud, kdy jeden z písařů našel pod stolem složku s dokumenty, které si všiml jen díky tomu, že ohledával zbytky rozbitého robota.
Když si písař začal složku prohlížet přiklusal k němu jeden z civilů.
,,To mě poser záda!“ Prohlásil a půjčil si jeden z listů na kterém bylo jakési schéma něčeho, co připomínalo kosmickou loď. V tu chvíli se za civilem zjevil další a cosi si začali šeptat.
,,Mohlo by to být to co hledáme? Co, Prici?“
,,Ticho, O´Callaghane. Ne tak nahlas, jen se na to koukej a raduj se. Asi sme to našli.“

About the author: alwin