FALLOUT Warfare je larpová bitva z prostředí počítačových her Fallout.

KDY: 7. – 8. srpna 2020, JIHLAVA Rančířovský tankodrom


ROK 2312, STŘEDNÍ EVROPA

Noc pomalu končila a první červánky se začaly rýsovat na východním horizontu. I přes to, že byla nezvykle klidná, v Goodwates dnes nikdo nespal. Bylo tomu už pár měsíců, co první karavany začaly přinášet ty děsivé zprávy, kterým z počátku nikdo nevěřil. Když ale novinek z jihu začalo přibývat, nebylo o tom už nadále pochyb. Armáda Nové Alexandrie se dala do pohybu a bylo čím dál tím jasnější že míří právě sem. Lidé tehdy začali v dobrém vzpomínat na Meroveje.
Život pod jejich vládou nebyl žádný med, ale alespoň dokázali udržet hladové psy za hradbami. Když ale roky utahovali opasky, obyvatelům začala docházet trpělivost a gangy po dlouhé době opět nabíraly na síle.
Skončilo to jedné jarní noci, kdy dav vyrazil do ulic a třímajíc zbraně a pochodně se dožadovali svobody. Kurátor a jeho věrní měli co dělat, aby před krvelačným davem zachránili alespoň svoje životy a ve spěchu uprchli z města.
Konec dlouhodobého patronátu byl hozenou rukavicí pro Više za Vas, kteří si jako předvoj Nové Alexandrie na vedení města dlouho brousily zuby. Rozhodli se Goodwaters převzít a připravit pro své přicházející patrony jako Radkance na podnosu.
Tehdy si však neuvědomili, že zvíře zahnané do kouta je nejvíc nebezpečné. Sebejistí a po zuby ozbrojení vyrazili město sjednotit pod svým praporem, ale městské gangy se potají semkli a vlákali je do pasti ve slumech.
Ze všech stran se ten den sypaly zápalné lahve a ze stínu bodali nože. Više za Vas utrpělo nemalé ztráty a jejich přeživší nehodlali čekat na krvavou odvetu obyvatelstva. Shromáždili všechny své přívržence a město opustili. Krátký pocit euforie a vítězství vystřídala další beznaděj.
Tolik domů bylo prázdných, tolik stanů shořelo. Městské shromáždění byla zrušena, lidé ani nechtěli vidět jak málo jich tu teď zůstalo. Pár dní poté přišli poprvé verbíři Bratrstva Oceli. Málokdo se k nim tehdy přidal, staré křivdy byly stále v paměti.
Slibovali lidem možnost přežít a po válce Alexandrií se vrátit do svých domovů a pokračovat ve svobodném životě.
Naivní jim věřili a začali pomalu mizet do výcvikového tábora narychlo zbudovaného u bran Far Away Outpostu. Zprávy o tom, že Novoalexandrijci vypálili Oázu byly poslední kapkou.
Tehdy odešli i zarytí odpůrci Bratrstva a vyměnili své pracně budované domovy za armádní stany. “Je čas si vybrat stranu.” říkali.
Ale my to neudělali. Pár posledních bláznů, kriplů a snílků se dnes celou noc krčilo v narychlo zbudovaných krytech na okraji toho, čemu se dřív říkalo osada.
Čekali jsme kdy přijdou a počítali hodiny. Neměli jsme už průzkumníky a čas od času už jsme v dálce zahlédli problikávat světla jejich ohňů.
Za dobrého větru už jsme cítili smrad vojenského ležení a občas přinesl i nadávky v jižanském nářečí.
Srdce mi poskočilo, když se v dálce ozvali dávky z automatických zbraní. Stříleli do vzduchu. Tak to mají balkánci ve zvyku. Dávají tím všem vědět, že už si pro nás jdou a taky že mají munice nazbyt.
Válka dnes začala. A válka, ta je vždycky stejná…

VÍCE INFORMACÍ ČEKEJTE VELMI BRZY….